A studio Rubín

Dnes se u nás bude hrát, tančit a zpívat!

☞ Vstupenky najdete zde: https://bit.ly/rubinvkvetnu26

► Více o večeru◀︎
Skupina Alo Trio zase po roce zahraje, zapěje, potěší a duši Vám zahřeje..

Texty: Vlasta Třešňák
Hudba: Jan Volný
Zpěv: Natálie Řehořová, Pája Stránská
Bicí: Jan Horváth
Basa: Rasťo Uhrík
Kytara: Karel Bárta
Klávesy: J***y Bálek

Vstupné dobrovolné!

Dnes se do Rubínu vrátí SVĚTLO!

☞ Vstupenky najdete zde: https://bit.ly/rubinmiriam

► Více o inscenaci ◀︎
Jdou tři. Co jsme si vzali s sebou? Jak jsme obědvali? Shluk nezařaditelných detailů vytváří tajnou mapu, kde je uložený poklad. Miriam. Miriam je sestra. Miriam je pevný bod. Miriam je světlo. A až tam dojdeme, bude jasno.
Inscenace inspirovaná dílem Jakuba Demla, katalepsií a rituálními souboji zla a dobra.

Dnes v první repríze představíme Korále okolo hrdla!

☞ Vstupenky najdete zde: bit.ly/rubinkoralekolemhrdla

► Více o inscenaci ◀︎
Sbírka Marcely Mikuláškové vyšla rok po její smrti. Femme fatale brněnského přelomu tisíciletí odešla v zimě roku 2004. Našli ji v tramvaji na konečné. Inscenace o životě plném absurdity a kontrastů, kde se něžnost míchá s krutostí, srdcebol se smíchem a osamělost má podobu prázdné šňůry na prádlo, na které zůstal viset oranžový kolík. Báseň o nekonečném chybění. Zapomněli mi nalít pivo!

Sbírka Marcely Mikuláškové vyšla rok po její smrti.

Femme fatale brněnského přelomu tisíciletí odešla v zimě roku 2004. Našli ji v tramvaji na konečné.

Korále okolo hrdla jsou inscenací o životě plném absurdity a kontrastů. O světě, kde se něžnost míchá s krutostí, srdcebol se smíchem — a osamělost má podobu prázdné šňůry na prádlo, na které zůstal viset oranžový kolík.

Báseň o nekonečném chybění.
A taky o tom, že:

„Zapomněli mi nalít pivo!“

To jsou Korále okolo hrdla.
První repríza už 6. května v 19.30.

Dnes se do Rubínu vrátí poezie!

Korále jsou něčím, co si na sebe člověk dobrovolně klade. S veškerou jejich krásou i tíží.

Korále okolo hrdla jako způsob sebevyjádření zesnulé brněnské herečky a básnířky Marcely Mikuláškové. Její střídmá a zároveň velmi přesná spirituální lyrika předkládá dynamický i vyhaslý vztah člověka a boha tzn. ženy a muže, dítěte a rodiče v tom nejširším významu.

Inscenace o touze prožívat život až do krajnosti, až už to nelze unést, o situacích kdy se to láme a nezbývá než odejít, o nekonečném chybění.

Poezie pojmenovává mimo jiné pocit nedostatečnosti, který je životním refrénem mnoha žen, a i když současné ženy mají objektivně rovnější a spravedlivější společenské podmínky než měla Marcela Mikulášková, je tato pozice stále velmi křehká a často závisí na subjektivních aspektech, jako jsou výchozí sociální a rodinné podmínky.

Chceme nabídnout obrazy autorky, která píše v ženském i mužském rodě, která vidí boha jak na Olympu, tak v ředkvičce, a která ho přes veškerá zklamání znovu a znovu hledá…

Premiéra je vyprodaná, ale na první reprízu 6. května vstupenky stále máme a rádi vás uvidíme – bit.ly/rubinkoralekolemhrdla