Život dětem

Dobrý den,
z celého srdce bych Vám chtěla poděkovat za finanční příspěvek a opětovnou pomoc pro mojí dceru Viktorku. Příspěvek jsme použili na neurorehabilitace na Slovensku. Terapie jsou zde uspořádané jinak než terapie např. v lázních. Jsou v jednom bloku, navazují na sebe, jsou vybrány na míru dítěte, tudíž posun je po takovém pobytu ihned znát.

Jsem velmi vděčná, že pobyt můžeme i díky Vám Viktorce alespoň jednou za rok dopřát. Viktorka se opět posunula ve vývoji o pořádný kus dopředu, doma už chodí samostatně, v chůzi je čím dál jistější.

Viky už je devítiletá slečna, která nyní navštěvuje třetí třídu v běžné základní škole, kde má svojí asistentku a spoustu kamarádů. Doma má staršího bratra a společně se spolužáky jsou pro Viktorku obrovským tahounem. Viky si svůj handicap uvědomuje čím dál více a nejednou se při pohledu na běhající děti zasnila se slovy " maminko, ta holčička je ale rychlá, jak běží, proč já to tak nemůžu mít taky a nožičky neposlouchají?" Pro rodiče je to vždy velmi emotivní okamžik.

Toto je totiž Viky největší sen. Co nejvíce se přiblížit bráchovi a vrstevníkům a běhat s nimi na hřišti. Samozřejmě jí v tomto snu chceme co nejvíce pomoci, proto absolvuje pravidelné rehabilitace, hipoterapie, delfinoterapie ( ty jí pomáhají po mentální stránce) a v neposlední řadě právě intenzivní pobyty, kdy největší posun udělá právě díky fyzioterapeutům.

Ještě jednou mnohokrát děkujeme.
Lenka, maminka

Milí dárci,
jsem moc rád, že mi pomáháte s rehabilitací. Jmenuji se Matěj a mám spastickou kvadruparézu, zrakovou poruchu, sníženou imunitu a jsem kardiak. Sám dokážu lézt po čtyřech. Jinak dokážu ovládat vozíček.

Rád jezdím s kamarády na výlety na lehokolce nebo na pěší výlety na tříkolce. Chodím také na lezení na laně. Potřebuji hodně síly a hodně protahování, abych se mohl hýbat a někam se dostal. Tak jsem moc rád, že mohu jezdit na rehabilitace, kde posiluji a protahují mě. Pak mi jde domácí cvičení líp.

Jsem moc rád, že mi pomáháte, abych se mohl pohybovat.
Mockrát vím děkuji, přeji vám hodně zdraví a úspěchů.
Zdraví Matěj

Verunka má 15 let. Vlivem genetické epilepsie nemluví, učí se však znakovou řeč a další formy alternativní komunikace. Od pěti let přijímá stravu a tekutiny pomocí sondy do žaludku. Kromě toho se potýká s řadou dalších zdravotních obtíží (ADHD, porucha růstu aj.). Přestože nemluví, plně rozumí, a proto je pro ni možnost dorozumět se s okolím zásadní. Učíme se společně znakovou řeč a využíváme speciální komunikační techniku, která je však finančně velmi náročná, podobně jako její léčba a terapie (logopedická, ergoterapeutická, hiporehabilitace či delfinoterapie).

Osobní asistence, kterou pro Verunku díky vaší podpoře zajišťujeme, je pro naši rodinu naprosto nepostradatelná. Dává jí možnost rozvíjet sociální kontakty, učit se fungovat i mimo rodinu a budovat vztahy se širším okolím. Pro mě osobně znamená asistence šanci věnovat se i jejímu zdravému sourozenci, aby nepociťoval, že je kvůli péči o sestru odsouván na druhou kolej. Umožňuje mi také docházet na kurzy znakového jazyka, abych mohla Verunce zprostředkovat další možnosti komunikace, a v neposlední řadě i zvládat běžný chod domácnosti a vlastní zdravotní péči.

Vaší finanční podpory si nesmírně vážíme. Díky ní se mohu s větším klidem a jistotou věnovat oběma dětem a Verunka má možnost růst, učit se a rozvíjet se s podporou, kterou nutně potřebuje.
Za naši rodinu děkujeme z celého srdce
Lenka (matka) s Verunkou

Letní odlehčovací pobyt ve Střelských Hošticích u řeky Otavy byl týdnem plným inspirace, odpočinku a sdílení. Hned první den jsme se ubytovali a společně zahájili pobyt seznamovacím večerem.

V neděli jsme se věnovali odborným přednáškám o genové terapii a vývoji nových léčebných metod. Den zakončilo hudební odpoledne v šapitó s příjemnou a uvolněnou atmosférou.

Pondělí patřilo neverbální komunikaci. Přednáška i workshop otevřely důležité téma dorozumívání mimo slova a nabídly prostor k zamyšlení i sdílení zkušeností.
V úterý proběhlo poradenství z Úřadu práce a část účastníků si užila splouvání řeky Otavy. Přestože počasí nebylo ideální, dobrá nálada nás neopouštěla.

Středa byla ve znamení pohybu, podpory a společných zážitků. Dopolední fyzioterapie se proměnila v otevřené sdílení životních příběhů, odpoledne následoval nohejbalový turnaj a individuální konzultace. Velkou radost přineslo také představení Divadla Víti Marčíka v šapitó, které nás ochránilo před deštěm. Den zakončil mužský kruh, kde mohli otcové a pečující muži otevřeně sdílet své zkušenosti.

Ve čtvrtek a pátek probíhala ranní jóga pro rodiče, workshop první pomoci a inspirativní přednáška o Homesharingu. Celý pobyt jsme symbolicky uzavřeli společným večerem u táboráku plným smíchu, zpěvu i dojetí.

V sobotu přišlo loučení s místem i lidmi, kteří vytvořili výjimečnou atmosféru plnou respektu, podpory a porozumění.

Z pobytu si odvážíme nejen nové poznatky a inspiraci pro každodenní péči, ale také spoustu krásných vzpomínek, nových přátelství a energie do dalších dní. Děkujeme všem partnerům, lektorům, asistentům, dobrovolníkům i dárcům, kteří svou podporou umožnili, aby se letošní odlehčovací pobyt mohl uskutečnit. 💙