Rodina v právu

Podle zákona platí, že do společného jmění manželů patří všechno, co si jeden nebo oba manželé pořídí během manželství, kromě některých výjimek, jako jsou dárky, dědictví nebo věci koupené z osobního majetku jednoho z manželů.

Pokud někdo tvrdí, že něco nepatří do společného jmění manželů, musí to dokázat. To platí i pro věci, které jsou zapsané ve veřejném seznamu (např. v katastru nemovitostí) jako vlastnictví jednoho z manželů. Takže pokud by někdo tvrdil, že určité věci, zejména tedy nemovitosti, nejsou součástí společného jmění manželů, bude muset u soudu prokázat, že má pravdu.

Nejvyšší soud rozhodl, že pokud manželé, kteří dostali souhlas soudu k oddlužení a následně dodržovali splátkový kalendář, založí rodinu během oddlužení (mají dítě), což sníží příjem jednoho z manželů kvůli mateřské nebo rodičovské dovolené, a tedy i požadovanou hodnotu plnění pro nezajištěné věřitele, NENÍ považováno za „zavinění“ podle zákona o insolvenci, a to bez ohledu na to, zda měli manželé úmysl rodinu založit.

Nejvyšší soud rozhodl, že pokud manžel/manželka investuje společný majetek do výhradního majetku toho druhého, hodnota této investice se při rozdělování majetku po rozvodu zohlední podle toho, jak se zvýšila hodnota daného majetku. Platí to nicméně pouze, pokud se manželé na tomto postupu předem dohodli.

Nejvyšší soud objasnil otázku, zda věřitel jednoho z manželů může za účelem uspokojení své pohledávky podat návrh na vypořádání společného jmění manželů.

Skutečnost, že mezi manžely došlo k rozvodu manželství, automaticky nevytváří nárok věřiteli na vypořádání SJM. Věřitel tak nemá prakticky možnost, jak ovlivnit řízení o vypořádání SJM, ani nemá možnost ovlivnit výsledek. Není možné, aby věřitel byl jednou ze stran řízení o vypořádání SJM, ani aby podával návrh na zahájení takového řízení.

Dle Nejvyššího soudu tedy takovou konstrukci není možné užívat a návrh na vypořádání SJM mohou nadále podat pouze dotyční (ex)manželé.

Manželé s nezletilými dětmi, kteří se chtějí nechat rozvést, musejí nejdříve projít opatrovnickým řízením, který rozhodne o úpravě poměrů k nezletilým. Úprava poměrů se vztahuje na výživné, styk a péči o nezletilé. Teprve po rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým se manželé mohou nechat rozvést.

Pokud se rozcházíte, jakožto rodiče nezletilého, ale neuzavřeli jste manželství, pak o vašich dětech soud nutně rozhodovat nebude. Když se dohodnete, k soudu nemusíte. Teprve ve chvíli, kdy by dohoda vázla nebo by ji některá strana porušovala, můžete se na soud obrátit, aby o dětech rozhodl.