PAQ Research

📊 Dávky čerpá jen polovina ohrožených domácností. Informování by dostalo desetitisíce rodin z nejhorší chudoby, ukazuje naše nová studie.

Od srpna 2026 nahradí čtyři dosavadní dávky tzv. superdávka. Hodně lidí ji patrně ale nevyužije, i když by jim pomohla.

Nárok na dávky má dnes 23 % populace, využívá jej ale pouze třetina oprávněných. Situace není zásadně lepší ani mezi obzvlášť ohroženými domácnostmi, kterým po zaplacení bydlení zůstane méně než dvojnásobek životního minima. Mezi nimi nárok využívá polovina domácností.

🤔 Proč? Nejčastěji si lidé chybně myslí, že nesplňují podmínky nároku. Často se obávají administrativy nebo se stydí.

Čerpání bychom měli posílit. Dávky totiž představují oproti plošným opatřením – daně či důchody – velmi efektivní nástroj, jak snižovat chudobu. Pokud by superdávku začaly čerpat všechny ohrožené domácnosti, zhruba 40 tisíc by se jich mohlo dostat z nejhorší chudoby.

✅ Jak na to? Pomohla by lepší informovanost zranitelných skupin přes ÚP, ČSSZ nebo zdravotní pojišťovny. Důležitou roli může hrát i šíření kalkulačky.

Lidé totiž často podceňují výši svého nároku či neznají výhody superdávky, jako je sjednocení žádostí nebo zrušení dokládání energií. To přitom označují za motivační.

🔗 Víc v studii na webu, odkaz v komentářích.

Kolem emisních povolenek ETS2 je už dlouho pořádné horko. Dosud jsme ale nevěděli, jak by zdražení uhlí či benzínu dopadlo na různé české domácnosti. Tak jsme to společně s Centrem veřejných financí jako první spočítali. Navrhujeme taky, jak domácnostem ulevit. Všechna opatření mohou efektivně sloužit i během energetických krizí, jaká se na nás valí kvůli válce v Íránu. ⤵️

O co se ale vlastně jedná? I Česko by mělo od roku 2028 rozšířit systém emisních povolenek pro průmysl či teplárny (ETS1) i na silniční dopravu či vytápění domů. Cíl zůstává stejný: snížit emise, zároveň z výnosů domácnostem přispět na zateplování či bezemisní dopravu, a tak posílit naši nezávislost na fosilních palivech.

❔Jak by to vypadalo v praxi?

Průměrná domácnost by platila měsíčně o 447 Kč navíc.* Dopady se ale zásadně liší. Téměř polovině domácností by náklady vzrostly maximálně o 250 Kč, protože používají bezemisní zdroje či dálkové teplo (již v ETS1).

Část domácností ale může čelit citelnému zdražení. V Česku stále 6 % domácností topí uhlím, jim by účty vzrostly i o tisíc korun měsíčně. Mezi zasažené patří i domácnosti, které topí zemním plynem či daleko dojíždí.

Nárůst cen by celkově víc dopadl na chudší domácnosti. I proto by měl stát přijít s promyšlenými návrhy, jak dopady kompenzovat, aby se lidé nepropadali do energetické chudoby. Může jít o podporu investic i přímé kompenzace, které řeší naše studie.

◽️ Navrhujeme:
• Zvýšit slevu na poplatníka o 1 200 Kč
• Zvýšit energetický paušál v superdávce o 20 % pro všechna paliva
• A počítáme i s automatickou valorizací starobních důchodů v důsledku inflace.

Celkové náklady vychází přibližně na 13 mld. Kč ročně, tedy přibližně polovinu očekávaných ročních výnosů ETS2. Zbytek může stát investovat do dlouhodobého snižování závislosti na fosilních zdrojích, jejichž rizikovost připomíná i válka na Blízkém východě.

💌 Odkaz na studii v komentáři 🔗 ⤵️

*V uvedených výpočtech počítáme s potenciální cenou povolenky 55 €. Může být i vyšší, na vývoj ceny doporučujeme reagovat nastavením kompenzací.

Pomoz nám analyzovat český vzdělávací systém a přinášet systémové návrhy, jak ho udělat spravedlivější a efektivnější. Hledáme analytičky či analytiky, kteří mají zkušenosti s kvantitativním výzkumem a zájem o české vzdělávání. Pozice je vhodná i pro ty, kdo dokončují své studium.

💫 Pište do 5. 4. 2026

💌 Vše tu: paqresearch.cz/hledame-analyticku-vzdelavani/