FAST GTN

✨ Odkaz na soutěž: https://1url.cz/ ✨ taky v BIO ⬆️

🚀Soutěžte o hodnotné ceny od našeho partnera, firmy KELLER - speciální zakládání, spol. s r.o. člen skupiny Keller Group, která je lídrem v realizaci geotechnických služeb po celém světě.
Rozdělujeme celkem 3 balíčky cen. 1. místo získá soutěžící s absolutně nejbližším tipem ke správné hodnotě, 2. místo a 3. místo druhý a třetí nejbližší tip. Soutěžte do úterý 22. dubna 2025 do 16 hod. Soutěžime o předměty s logem fy. Keller:
——————————
🥇1. místo
Porcelánový hrneček + bonbóny na nervy před zkouškami
Termohrnek
Flash disk
2 přívěsky helmička Keller
Trhací blok
Trhací blok v tvrdých deskách
3 propisky
kšiltovka
šála
čepice
——————————
🥈2.místo
Porcelánový hrneček + bonbóny na nervy před zkouškami
Termohrnek
Flash disk
2 přívěsky helmička Keller
Trhací blok
Trhací blok v tvrdých deskách
3 propisky
kšiltovka
——————————
🥉3. místo
Porcelánový hrneček + bonbóny na nervy před zkouškami
Flash disk
2 přívěsky helmička Keller
Trhací blok
3 propisky
kšiltovka

📜Pořadatelem je Ústav geotechniky Fakulty stavební v Brně. Toto není spotřebitelská soutěž dle zákona č. Zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. Pořadatel si vyhrazuje právo na změnu v odměnách v soutěži. Zejména při shodných tipech, zařazených na 1., 2. nebo 3. místo mohou být výherní balíčky upraveny dle skladových zásob pořadatele. Bez uvedení kontaktních údajů je tip neplatný. Soutěž je pořádána pro studenty Fakulty stavební VUT v Brně. Povolen je pouze jeden tip na osobu. To vyžaduje přihlášení uživatele do služeb Google. Soutěže se nemohou účastnit osoby s pracovně právním vztahem na firmu KELLER - speciální zakládání, spol. s r.o. ani jejich rodinní příslušníci, stejně tak je toto pravidlo uplatněno na zaměstnance a doktorandy Ústavu geotechniky FAST VUT v Brně.

Na našem ústavu pracujeme také na výzkumných projektech, které jsou spolufinancovány Evropskou uniíí. Jedním z nich je FESSAP. Projekt je zaměřený na vývoj softwarového nástroje, který komplexně postihne chování konstrukcí, které jsou ovlivněny svahovými pohyby. To vše za využití geotechnických a hydrogeologických analýz. Tyto analýzy se obvykle provádějí bez vzájemného propojení. Právě spojení analýzy zahrnující horní stavbu, odezvu horninového prostředí a proudění vody je vyjímečné. Projekt je řešen v kooperaci s firmou FEM Consulting a Ústavem geoniky AV ČR.
Náše pracoviště je zodpovědné za vývoj dvou materiálových modelů. Typu Cam-clay pro zemin (masivně používán v UK) a typu Jointed-Rock pro horniny. Dále je předmětem provádění zkoušek pro verifikaci Cam-clay modelu. V neposlední řadě s oběma partnery kooperujeme na poli verifikací a validací vyvinutých částí softwaru.
Máme za sebou první rok řešení projektu, který je celkem tříletý. Na projektu budeme pracovat ještě i celý příští rok.

EN:
At our institute, we are also working on research projects co-financed by the European Union. One of them is FESSAP. The project focuses on developing a software tool that comprehensively addresses the behaviour of structures affected by slope movements. This is achieved using geotechnical and hydrogeological analyses. These analyses are usually conducted separately. The unique aspect of this project is the integration of analyses involving the superstructure, the response of the rock environment, and water flow. The project is being carried out in cooperation with FEM Consulting and the Institute of Geonics of the Czech Academy of Sciences.
Our institute is responsible for developing two material models: the Cam-clay type for soils (widely used in the UK) and the Jointed-Rock type for rocks. Additionally, we are conducting tests to verify the Cam-clay model. Last but not least, we are cooperating with both partners in the verification and validation of the developed parts of the software.
We have completed the first year of the project, which is a total of three years. We will continue working on the project throughout the next year as well.

Bazalt nebo droba: Nečekané spojitosti dvou odlišných hornin 💪

Bazalt neboli čedič je tmavá výlevná magmatická hornina 🌋 s typicky jemnozrnnou stavbou, která vznikla rychlým utuhnutím méně viskózní lávy na povrchu planet a planetek složených především z křemičitanových hornin. Rozsáhlé bazaltové výlevy najdeme například také na povrchu Měsíce 🌕, kde, jak se ukazuje, mohla vulkanická aktivita probíhat i v geologicky nedávné době (viz aktualita v lednovém čísle časopisu Vesmír: https://1url.cz/O10kz). Droba je oproti bazaltu zpevněný sediment, který vznikl usazením převážně písčitého materiálu v mořských pánvích. Co tyto horniny spojuje?

Při zahřátí droby přibližně na 1200 °C 🥵dochází k rozsáhlým makroskopickým změnám, po kterých se tato „droba“ vizuálně podobá čedičové lávě. Porovnejte sami, na obrázku jsou zleva vzorek čediče z Uhlířského vrchu (Bruntál, cca 1 mil. let starý), dále pak vzorek čerstvě utuhlé čedičové lávy z Islandu, který odebral náš kolega, profesor Lukáš Krmíček, a vpravo je zmíněný vypálený vzorek droby, který v rámci svého studia termomechanických vlastností hornin testoval doktorand Marek Brabec.

Druhá spojitost souvisí s pojmenováním obou hornin. Název bazalt totiž pravděpodobně vznikl špatným přepisem 🤭 názvu „basaltes“ v mladší kopii Pliniových spisů (Gaius Plinius Secundus, 23–79 n. l.), ze které vycházel Georgius Agricola (1494–1555), když v roce 1546 zveřejnil krátký text v Natura Fossilium (což je text z raného novověku, reprezentující první pokus vědeckého zatřídění minerálů, hornin a fosílií). Pliniův původní text místo toho ale odkazoval na výraz „basaniten“ pravděpodobně odvozený ze starořeckého termínu pro droby a podobné horniny – „basanos“.

Tyto dvě horniny si v přirozené formě vůbec nejsou podobné, mají výrazně odlišný původ a přitom jsou si za určitých podmínek tak podobné. A využití? Obě horniny (v případě droby až po vypálení) mohou potenciálně sloužit jako pórovité kamenivo do betonu 👷. Na to si ale budete muset ještě chvíli počkat.

Zdroje: TIETZ, O. a BÜCHNER, J. The origin of the term ’basalt’. Journal of Geosciences, 63 (2018), 295–298. Dostupné z: https://doi.org/10.3190/jgeosci.273