PMAdvisory

Otázka nastavení délky lhůty pro podání nabídek

V každém zadávacím (i výběrovém) řízení musí být jasně a přiměřeně nastaveny lhůty pro jednotlivé úkony v tomto řízení činěné, a to ať už se jedná o lhůtu pro podání nabídek, pro doručení vysvětlení nebo doplnění nabídky podle § 46 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), zadávací lhůtu či lhůtu pro poskytnutí součinnosti před uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem. Některé lhůty stanoví ZZVZ pevně (např. lhůta pro podání námitek či lhůta pro uveřejnění formulářů ve Věstníku veřejných zakázek), některé pouze rámcově (jednou z takových lhůt je právě lhůta pro podání nabídek), případně ponechává jejich délku na uvážení zadavatele, samozřejmě za dodržení základních zásad a přiměřenosti (např. lhůta pro vysvětlení nebo doplnění nabídky).

Lhůta pro podání nabídek je zvlášť upravena u jednotlivých typů řízení dle ZZVZ – pro veřejné zakázky zadávané v podlimitním režimu platí ustanovení § 54 ZZVZ, pro zakázky v nadlimitním režimu pak ustanovení § 57 ZZVZ. Zvláštní lhůty pro podání žádostí o účast a následně pro podání nabídek stanoví ZZVZ také pro užší řízení (§ 59 ZZVZ). Tato ustanovení určují minimální délku lhůty pro podání nabídek a případně také okolnosti, za kterých musí být tato lhůta prodloužena o určitý počet dní či naopak, kdy může být zkrácena.

Jak však rozvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0137/2020/VZ, č.j. ÚOHS-21997/2020/531/MHo, dodržení minimální lhůty pro podání nabídek dle ZZVZ automaticky neznamená, že se jedná o zákonně stanovou lhůtu pro podání nabídek, jelikož dle zásady přiměřenosti je v některých případech nutné trvat na lhůtě delší. Zadavatelé vždy musí zohledňovat specifika konkrétní veřejné zakázky. V kontextu řešeného případu Úřad dokonce poznamenává, že ani stanovení délky lhůty pro podání nabídek na více než dvojnásobnou délku nad rámec zákonného minima neznamená, že lze bez dalšího učinit závěr, že v tomto ohledu došlo ze strany zadavatele k dodržení ZZVZ.

Při pochybnostech, zda je lhůta pro podání nabídek nastavena přiměřeně, nerozhoduje subjektivní názor jednotlivého dodavatele, ale skutkové okolnosti věci, především množství dokumentů, které musí být do nabídek začleněny a čas, který je nutný pro jejich vyhotovení či obstarání. Je vhodné případně přihlédnout také k názoru dodavatelů působícím na relevantním trhu (nikoli tedy k názoru jednotlivce, jak bylo uvedeno), kteří s přípravou obdobných nabídek mají zkušenosti a dokážou tak posoudit, zda se jedná v konkrétním případě o lhůtu přiměřenou. Úřad lhůtu pro podání nabídek popisuje jako „časový úsek, který zadavatel musí stanovit tak, aby poskytl potenciálním dodavatelům dostatečný prostor pro seznámení se se zadávacími podmínkami a pro přípravu nabídky. (…) Hlavním smyslem lhůty pro podání nabídek je poskytnout všem potenciálním dodavatelům dostatek času na obeznámení se se zadávacími podmínkami, na obstarání dokladů pro prokázání splnění jednotlivých zadávacích podmínek a na zpracování jejich nabídek.“

Dle Úřadu tak není povinností zadavatele „přizpůsobit délku lhůty pro podání nabídky ideálním časovým možnostem každého z dodavatelů na trhu, ale pouze stanovit délku dané lhůty tak, aby tato nevytvořila bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže pro většinu dodavatelů.“ Bezdůvodné omezení hospodářské soutěže je v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek a vede k sankcionování zadavatele. Zadavatel tedy musí vždy zvažovat, zda je v případě konkrétního zadávacího řízení možné nastavit lhůtu pro podání nabídek v rámci minima, které stanoví ZZVZ, nebo zda je s ohledem na složitost přípravy nabídek nutné poskytnout potencionálním dodavatelům lhůtu delší.

Povinnost zadavatele definovat pojmy užité v zadávací dokumentaci

Základním dokumentem zadávacího řízení je bezesporu zadávací dokumentace jako součást zadávacích podmínek. Dle § 28 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) se zadávacími podmínkami rozumí podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pravidla pro hodnocení nabídek a další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 ZZVZ. Zadávací dokumentací se pak podle téhož ustanovení, písm. b), rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělené nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení. Ze zadávacích podmínek se tedy dodavatelé musí dozvědět veškeré relevantní informace pro rozhodnutí, zda se mohou a chtějí zadávacího řízení účastnit, co je jeho předmětem a jaké podmínky pro účast a případně i uzavření smlouvy se zadavatelem musejí splnit.

Dle § 36 odst. 3 ZZVZ zadavatel musí stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení a nesmí za správnost a úplnost zadávacích podmínek přenášet odpovědnost na dodavatele. Tato povinnost je mnohdy dále vykládána také v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“). Například v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0137/2020/VZ, č.j. ÚOHS-21997/2020/531/MHo Úřad upozorňuje, že požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne rovněž z obecné zásady zadávání veřejných zakázek, zásady transparentnosti. Jedním z rozhodnutí, které míří právě na otázku, jak podrobně je zadavatel povinen zadávací podmínky vymezit, je rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0176/2020/VZ, č.j. ÚOHS-39988/2020/500/ISo. Předmět řešené veřejné zakázky byl poměrně specifický – jednalo se o dodávky materiálu pro rutinní biochemická a imunochemická stanovení a výpůjčku automatického analytického systému. Zadavatel stanovil jako jedno z hodnoticích kritérií také dobu, za kterou přejde biochemický analyzátor a imunochemický analyzátor do klidového stavu. Stěžovatel pak spatřoval problém v neurčitosti pojmu „klidový stav“.

Zadavatel uvedl, že pojem „klidový stav“ je běžně užívaným pojmem, s čímž souhlasil ve svém závěru také Úřad. Uvádí, že po zadavateli „nelze rozumně požadovat, aby definoval každý pojem, jenž užije v zadávacích podmínkách, a to tím spíše, pokud je uvedený pojem běžně užíván i mezi laickou společností.“ Úřad také akcentoval, že dodavatel jako osoba působící v daném oboru by měl daný pojem znát a lze to od něj spravedlivě očekávat. Ačkoli se tedy v řešeném případě pojem „klidový stav“ pojí ke konkrétním přístrojům ve specifickém odvětví, pokud jsou dodavatelé schopni, či by měli být z pozice odborné osoby v daném oboru schopni, tento pojem interpretovat, není povinností zadavatele jej v zadávacích podmínkách dále rozvádět, aby vyhověl požadavku ustanovení § 36 odst. 1 ZZVZ, případně § 36 odst. 3 ZZVZ. Obdobně přihlédl Úřad při výkladu zadávacích podmínek k odbornosti dodavatelů již v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0167-2020/VZ, č.j. ÚOHS-34854/2020/321/ZSř.

K výkladu požadavku na „podrobnosti nezbytné pro účast dodavatele v zadávacím řízení“ dle § 36 odst. 3 ZZVZ je tak nutné přistupovat vždy s ohledem na konkrétní veřejnou zakázku a také na okruh potencionálních účastníků této veřejné zakázky a jejich odbornost. Užití odbornějších výrazů či pojmů v zadávacích podmínkách tak zadavateli samo o sobě nezakládá povinnost tyto pojmy definovat, obzvláště jedná-li se o běžné pojmy, které jsou srozumitelné i laické veřejnosti. Dodavatelé se nemohou neurčitosti zadávacích podmínek dovolávat pouze z důvodu, že takovému pojmu subjektivně neporozuměli, ačkoli je objektivně jeho význam zřejmý a pro osoby působící v daném oboru známý a srozumitelný.

Připravili jsme pro Vás seminář na téma "Vícepráce a méněpráce ve stavebnictví", který se bude konat 18. 2. v čase 10:00 - 12:00 hod.

Cílem tohoto kurzu je seznámit posluchače s problematikou změny smlouvy na stavební práce dle zákona o zadávání veřejných zakázek po jejím uzavření, a to v souladu s § 222 ZZVZ. Seminář je zaměřen jak na výklad pravidel, tak i na rozbor konkrétních příkladů z praxe.

Budeme se na Vás těšit!

Bližší informace naleznete zde:

https://www.pmadvisory.cz/kurzy/viceprace-a-meneprace-ve-stavebnictvi/

Vnitřně rozporné zadávací podmínky

Základním dokumentem zadávacího řízení jsou bezesporu zadávací podmínky, ve kterých zadavatel vymezuje, jak název napovídá, veškeré podmínky účasti dodavatelů v zadávacím řízení, ale také popis předmětu plnění veřejné zakázky a jiné podrobnosti, prostřednictvím kterých se účastníci mohou s veřejnou zakázkou seznámit. Zadávací podmínky proto musí zadavatel stanovit a poskytnout dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení (§ 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“). Vymezení zadávacích podmínek zřejmě, jasně a vnitřně nerozporně je rovněž nutné s ohledem na základní zásady zadávání veřejných zakázek, především zásadu transparentnosti.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) tak shledal ve svém rozhodnutí sp.zn. ÚOHS-S0373/2020/VZ, č.j. ÚOHS-36797/2020/500/JBě stanovení vnitřně rozporných zadávacích podmínek za porušení zásady transparentnosti, a tedy přestupek dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. b) ZZVZ. V řešeném případě stanovili zadavatelé (zadávající veřejnou zakázku společně) požadavky na technickou kvalifikaci, konkrétně pro osobu stavbyvedoucího, bez zřejmé návaznosti na předmět plnění veřejné zakázky. Zadavatelé tento svůj postup nijak nezdůvodnili, a to ani při odpovědi na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, která směřovala právě k tomu, zda nejsou požadavky na kvalifikaci stavbyvedoucího stanoveny špatně; zadavatelé uvedli pouze tolik, že na svých požadavcích trvají.

Předmětem řešené veřejné zakázky bylo ve zkratce provedení stavebních úprav v prostoru křižovatky, tedy rekonstrukce pozemní komunikace, a to včetně instalace semaforů. Jako požadavek na prokázání technické kvalifikace stavbyvedoucího zadavatelé předně uvedli, že vyžadují prokázání zkušenosti s alespoň třemi dokončenými stavebními pracemi jako je předmět veřejné zakázky ve finančním objemu každé z nich alespoň 12 mil. Kč; dále však uvedli, že způsobem prokázání těchto zkušeností je předložení čestného prohlášení o praxi stavbyvedoucího na dokončených stavebních pracích, jejichž předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce kanalizace. Jak již bylo výše zmíněno, zadavatelé obdrželi také žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, ve které se tazatel ujišťoval, zda zadavatelé opravdu požadují zkušenosti stavbyvedoucího s výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace, nebo se jedná o omyl. Zadavatel bez bližšího vysvětlení na svých požadavcích trval. V rámci řízení před Úřadem pak uvedli, že požadavek na prokázání zkušeností s výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace byl stanoven s ohledem na to, že část předmětu plnění veřejné zakázky, stavba přívodního vedení a rozvodů veřejného osvětlení a světelného signalizačního zařízení a svodidel u pilířových skříní veřejného osvětlení, zasahuje do ochranného pásma plynovodu, kanalizace a kabelů nízkého napětí. Zadavatelé proto naznali, že je vhodné požadovat zkušenosti také s rekonstrukcí kanalizace.

Úřad však uvedl, že pokud zadavatelé požadovali, aby účastníci zadávacího řízení prokázali, že osoba stavbyvedoucího má zkušenosti s rekonstrukcí kanalizace, měli tak uvést již v rámci vymezení požadavků na prokázání kvalifikace stavbyvedoucího, nikoli až v místě, kde byl popsán pouze způsob prokázání této kvalifikace, tj. čestné prohlášení. Jelikož však v požadavcích na prokázání technické kvalifikace stavbyvedoucího bylo uvedeno, že se vyžaduje zkušenost s dokončenými stavebními pracemi jako je předmět veřejné zakázky, kterým rekonstrukce kanalizace není, jsou zadávací podmínky nejasné a rozporné, když následně ve způsobu prokázání této kvalifikace stanoví, že stavbyvedoucí by měl mít zkušenost s výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace.

Podstatným pochybením zadavatelů byl rovněž jejich přístup k odpovědi na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace – jestliže zadavatelé měli již v době, kdy sestavovali zadávací podmínky, a tedy i v době, kdy jim byla žádost o vysvětlení doručena, vyjasněno, proč požadují prokázání zkušeností stavbyvedoucího s výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace, měli toto odůvodnění ve vysvětlení zadávací dokumentace uvést.

Úřad tak uzavřel, že „nesoulad ve vymezených minimálních požadavcích na kvalifikaci a způsobech jejich prokazování mohl, resp. musel případné zájemce o účast v zadávacím řízení zmást.“ Přitom upozornil, že zásadě transparentnosti vyhoví pouze takové zadávací podmínky, které nejsou nečitelné, nepřehledné či jiným způsobem zmatené. I kdyby tedy požadavek na zkušenosti stavbyvedoucího s výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace věcně souvisel s předmětem plnění veřejné zakázky, byl zadavateli v tomto případě stanoven natolik vnitřně nekonzistentně a zmatečně, že je nutno usoudit, že zadavatelé tímto porušili zásadu transparentnosti.