CAST BOKA

Vítejte v našem malém hořícím kabaretu, přátelé.

Dneska se podíváme jak moderní státní aparát mistrovsky řeší kognitivní disonanci a co se stane, když do úhledně namazaného stroje na iluze hodíte písek jménem "fakta".

Snažit se debatovat s touhle vládní garniturou o realitě je totiž fascinující disciplína. Je to zhruba stejně smysluplné, jako když se snažíte vysvětlit svému psovi, že se prostě nemá pít voda z hajzlu. Vy na něj mluvíte o hygieně a bakteriích, a ten pes se na vás podívá a s naprosto vážnou tváří vás uštěká argumentem, že mu tímhle arogantním zákazem omezujete svobodu volného trhu a právo na deregulaci hydratace.

Pes má pocit, že vás intelektuálně zničil a vy máte poslintaný prkýnko.

A přesně tohle zažil v dubnu 2026 analytik Martin Abel. Chlap, co má vystudovaný Oxford. Člověk, který poslední tři roky dřel jak kůň, aby pro stát vymyslel akcelerační zóny pro větrníky a soláry, a ještě na to dokázal z Evropy vyškrábnout 181 milionů korun. Zkrátka expert. A to byla jeho první, a fatální, chyba.

Ocitl se totiž na panelu ve Sněmovně, kde vládní zmocněnec pro klima, Vy-víte-kdo, začal s hlubokým přesvědčením vykládat, že stará dobrá uhelná elektrárna vyrábí v zimě i teplo, zatímco soláry a větrníky tohle neumí. Abel udělal to, co by udělal každý, kdo na základní škole nespal při hodinách fyziky. Upozornil na to, že existuje něco jako tepelné čerpadlo, přes které tyhle zdroje teplo vyrábět mohou, a že zmocněnec zkrátka vykládá nesmysly a zapleveluje veřejný prostor bludy.

A co udělala moc přistižená při elementární neznalosti? Přesně to, co ten pes u záchodové mísy. Místo toho, aby zmocněnec vytáhl data, rozeřval se o zfanatizovaných lobbistech a začal pálit od boku nesouvisející hesla o dotačních podvodech.

Ale to nejlepší teprve přijde. Martin si totiž dovolil ještě jednu kacířskou poznámku. Rýpnul si do toho, že o územním plánování venkova rozhoduje expertní panel složený ze "šesti bílých mužů z Prahy nad 40 let". Což z jeho strany nebyla nějaká ideologie, ale suché konstatování faktu. Upozornil na tu absurditu, že tady najednou o osudu venkovské krajiny a regionů kážou chlápci, co viděli krávu leda tak vyraženou na poledním steakovém menu někde v centru metropole.

Tohle tnutí do živého už systém nesnesl. Zmocněnec z toho okamžitě vykouzlil progresivistickou pomatenost a "pozitivní rasismus". Úžasná kouřová clona. Když nevíš, jak funguje termodynamika a jsi odtržený od reality, zařvi, že tě utlačují woke aktivisté.

Pointa tohoto cynického vtipu? Výzkumný ústav VÚK s Abelem prakticky okamžitě rozvázal smlouvu. Žádné debaty, prostě padák na příkaz vedení ministerstva životního prostředí. Zavolal mu ředitel ústavu Libor Hort, že po schůzce s vrchním ředitelem Jaromírem Wasserbauerem prostě nemá jinou možnost než spolupráci kategoricky ukončit. Jen pro kontext, Wasserbauer je kádr, kterého si na ministerstvo přivedli Motoristé.

Aby to nevypadalo jako čistá msta uraženého ješitného ega, přidali mu kluci z ministerstva ještě jeden důvod k vyhazovu: Abelovo angažmá ve spolku Klimatická žaloba. Tenhle spolek, kde byl Abel radním, totiž už v roce 2021 zažaloval české úřady za nedostatečné snižování emisí a argumentoval, že stát svou nečinností porušuje základní lidská práva. A jak všichni víme, chtít po vlastním státu, aby plnil své závazky a chránil budoucnost, je v naší nové realitě v podstatě drzost, ne-li přímo zločin.

Tenhle chlapík, kterého se právě zbavili, přitom stál na samotném počátku projektu akceleračních zón a pomohl na něj zajistit 181 milionů korun z evropských zdrojů. Připravili návrh, který po odborném posouzení vymezil území o rozloze přes 1300 kilometrů čtverečních pro akcelerační oblasti. Po předání byl ale politickým zásahem zmenšen na dnešních 474 km², tedy 0,6 % rozlohy státu.

Jak sám Abel suchým britským humorem, který si asi přivezl z Oxfordu, poznamenal: zjistil, že by o tu práci nepřišel, kdyby prostě mlčel a přikyvoval.

A tohle, lidičky, to je to skutečné mistrovské dílo. Ten mrazivý vzkaz všem ostatním. Chilling effect v přímém přenosu. Státní aparát vlastně vzal megafon a zařval do něj: "Jestli něco umíte a chcete pro nás pracovat, prosím. Dveře jsou otevřené. Přineste si v deskách ty svoje diplomy, ale mozek nechte pro jistotu ležet v předsíni na botníku. Kývejte a budete v bezpečí."

Dřív se nepohodlní intelektuálové zavírali do kotelen. Dneska si to nemůžou dovolit, protože by jim tam ten odborník namontoval tepelné čerpadlo - takže je vyhazuje rovnou na ulici a místo nich si tam nasadí kývače, kterým nebude vadit, když se na ministerstvu úředně odhlasuje, že voda teče do kopce.

Takže co s tím, lidi? Zabalit to a začít trénovat přikyvování před zrcadlem? Ani náhodou. Autocenzura je jako platit výpalné za to, že vás ještě nezmlátili. Jestli pro ně pracujete a máte v ruce fakta, hoďte jim ten písek do soukolí.

Když ukážete na to poslintané prkýnko od psa, ten pes to nepochopí. Ale vy se rozhlédnete po místnosti a uvidíte ty další tři lidi v koutě, kterým zrovna spadl kámen ze srdce, protože zjistili, že v tom nejsou sami. Každý Abel, který se nenechá umlčet, dává signál ostatním: "Hej, já to taky vidím. Ještě jsme se nezbláznili." A to ty nahoře děsí víc než cokoliv jiného. Ne ten jeden expert, ale ta nákaza příčetnosti, co by mohl spustit.

Takže na Abela! Chlapa, co na ten náš státní oltář přinesl čistý fakta a zdravej rozum, i když musel tušit, jak to pro něj dopadne.

Tak jsem dneska četl, lidi, že se u nás loni narodilo nejmíň dětí za posledních 200 let.

A hádejte, koho ty prázdné porodnice trápí nejvíc? Bije nám tu na poplach rovnou pan majitel, přímo z dovolené! Udělal si pauzu mezi drinkama a natočil video, že musíme rodit, protože děti jsou smysl života a vůbec.

Jasně, zní to dojemně. Ale my tady nejsme včerejší, že ne? Pojďme si nalít čistýho vína a vrátit se k základům biologie pro první stupeň.

Kde se berou děti? Nosí je čáp.
A komu, sakra, patří to největší hnízdo v republice?

No? Ty tečky se spojují samy, lidi!

Vy jste si snad celou tu dobu mysleli, že Čapí hnízdo je nějakej luxusní resort s wellness a koňma? Prdlajs. To byla jenom zástěrka pro auditory z Bruselu. V reálu je to gigantický logistický centrum. Překladiště. Opeřenej Amazon!

Představte si tu obrovskou halu. Padesát tisíc čápů ve žlutejch reflexních vestách tam ráno pípne na píchačkách, daj si hnusný kafe z automatu, roztáhnou křídla... a čekají na objednávky z e-shopu "Udělej si Čecha". Jenže na displeji svítí nula. Demografická krize, vážení!

A ty ptáci něco stojí! Víte, jaká je to pro holding noční můra? Ta opeřená flotila tam jen zevluje. Sedí tam, klovou se z nudy do zadku, hrajou mariáš, kouřej ptačí startky a nezdravě tloustnou na dotovanejch žábách z Kostelce.

Kdo to má živit?! To video, co Andrej natočil... To je reklamní tah ředitele, kterýmu hrozí, že mu ta nezaměstnaná svoloč sežere celej koncern!

Bacha na to, přátelé. Až na vás z obrazovky zase někdo bude apelovat, ať se množíte pro blaho vlasti, vzpomeňte si na ty chudáky znuděný ptáky. On neřeší vymírání národa. On se jenom děsí dne, kdy tu svou nevyužitou letku bude muset naložit do kamionů a poslat do Vodňan, aby z nich nadělali křupavý dinosaury pro ty tři děcka, co tu ještě zbyly.

Tohle dnešní číslo... tohle dnešní vystoupení věnuju speciální skupině lidí. Věnuju ho vám všem, co jste to tam minule hodili Andrejovi. Nekruťte hlavou, já vím, že tu jste. Já vás nesoudím! Vy jste chtěli, aby se věci konečně řídily tvrdou rukou. Chtěli jste manažera, protože ten předchozí profesor s tou fialovou partou z toho udělal diskuzní kroužek pro záchranu plazů. A teď sedíte doma u televize, koukáte na zprávy, do dlaní vám zarývají nehty z toho, jak zatínáte pěsti, a vlastně ani nevíte, na koho přesně máte zařvat.

Tak já vám to dneska řeknu.

Hele, lidi... když máte problém se sousedem - třeba že vám jeho pes permanentně kálí před branku - co uděláte? Jdete tam, zazvoníte a řeknete mu: "Lojzo, ukliď si to, nebo ti to zítra hodím do schránky." Jasná, stručná, chlapská domluva. Normální lidi si problémy vyříkávají z očí do očí. Ale co dělá naše politická elita?

Já jsem dneska četl, že si ti nahoře začali posílat dopisy. Dospělí chlapi, co mají k dispozici vládní linky, zabezpečené telefony a letku. Jeden sedí na Hradě, druhej se sluní někde na pláži, a posílají si psaníčka jak v pátý třídě pod lavicí, jestli spolu jako pojedou na výlet do Turecka, nebo ne.

A víte, proč si musí psát tyhle dopisy? Protože tu vládní telefonní ústřednu zjevně ovládl nějaký protekční fracek.

Všimli jste si toho kluka? Toho Macinky? To je náš nový pan ministr zahraničí za Motoristy. Chlap z pidi strany, co prolezla do sněmovny s šesti procenty, a tváří se u toho, jako by právě vlastníma rukama vyhrál druhou světovou. Tenhle chlap. Tenhle arogantní úředníček z nějakýho zaprášenýho institutu, co by v normální fabrice nedostal na starost ani nákup toaletního papíru, protože by se s dodavatelem do krve pohádal o správným odstínu ruličky... ten teď stojí před kamerama a vyřvává.

A co vyřvává? Že prezidentovi republiky "nedoporučuje" jet na summit NATO. A že ho tam "nikdy nenapíše". Chápete tu absurditu? Stážista s egem velikosti zaoceánského parníku a mandátem velikosti statistické chyby peskuje bývalého šéfa vojenského výboru celé Aliance. Macinka si zjevně myslí, že diplomacie znamená přijít do cizí hospody, skopnout místního štamgasta ze židle, plivnout na výčep a zařvat: "Odteď tu velím já a všichni mi budete říkat pane hrabě!"

Můžete generála na Hradě nesnášet. Můžete si jeho fotku lepit doma na terč na šipky, mně je to úplně f*k. Ale buďme aspoň na vteřinu pragmatici. Ten chlap si s těma nejvyššíma týpkama v NATO tyká. Má s nima odslouženo. Mají společnou historii. A všichni přece moc dobře víme, jak tenhle svět funguje - ty skutečný dohody se nikdy nedělají před kamerama u přečtenýho projevu. Ty se dělají v zákulisí, u kafe nebo na chodbě, když novináři vypadnou. Tam se handluje o zbraních, o miliardách a hlavně o tom, kdo komu zrovna kryje záda.

Doba je zlá, dneska tam prostě potřebujete chlapa, co má na ty lidi v mobilu osobní číslo. Někoho, kdo si po ofiko večeři sedne s americkým generálem k doutníku a suše mu oznámí: "Pánové, my vám ten váš dokument zítra ráno odkýveme, ale vy nám za to na oplátku přiklepnete tenhle byznys." Čistej, tvrdej handl. Nic víc v tom nehledejte.

A koho tam místo toho chce poslat Macinka? Macinku. Chlapa, na kterýho by zavolali ochranku u vstupu, protože by si mysleli, že se jim tam ztratil na exkurzi nějakej naštvanej prodejce ojetin.

(Misantrop se napije piva, utře si pěnu z pusy a sníží hlas)

Ale víte, co je na tomhle celém cirkusu to úplně nejlepší? Ta skutečná pointa, u který byste měli vzít ty svý televize a prohodit je oknem?

Kdo tomu Macinkovi tohle všechno dovolí. Kdo to celé platí. Kdo tuhle Poštu pro tebe za vaše prachy vlastně sponzoruje.

Váš Andrej.

Ano, ten nekompromisní alfa samec. Ten velký CEO, co měl stát řídit jako firmu a ze kterého se všichni měli posadit na zadek. Kde je ten mýtus silného lídra, co v minulých vládách vyhazoval ministry dřív, než si stihli v kanceláři zalejt fikus?

Pryč. Místo něj máme šéfa, co mu ukradli klíče od míchačky. Vždyť tohle je ukázková vzpoura na lodi! Pan velkomožný majitel holdingu přenechal volný pohyb utrženému diviznímu řediteli a sám se radši zavřel do skladu k mopům, aby se nemusel hádat.

Zkuste si to představit v reálném životě. Je to úplně přesně to samé, jako když si najmete vyhlášeného mistra stavaře na rekonstrukci baráku. Chlap přijede v obřím SUV, má luxusní vizitky, slibuje, že to vezme pevně do ruky, že na všechno dohlédne a že o nic nebudete mít starost. "Zřídíme to jako firmu, pane domácí!" Vy mu s úlevou zaplatíte tučnou zálohu.

A co se stane? Mistr druhej den odletí na Kanáry. Na vaši stavbu pošle osmnáctiletýho, drzýho učně s kšiltem dozadu, co vám okamžitě rozmlátí úplně novou koupelnu sbíječkou. Pak se vám vymočí do dřezu v kuchyni. A když na něj v šoku vyletíte, tak vás ten fakan arogantně seřve, že vy tomu nerozumíte, že on je z institutu a vy jste jen "slon v porcelánu".

Vy v panice voláte svýmu slavnýmu mistrovi, svýmu CEO, ať si toho šílence okamžitě srovná. A víte, co udělá váš mistr? Vaše manažerské eso? Pošle vám z pláže esemesku: "Sorry jako, já mu do toho nesmim mluvit. On by se naštval, sebral by mi lešení a mě by vyhodili z cechu."

A já se teď ptám vás, lidi. Tohle si necháte líbit?

Vy jste přece volili šéfa! Chtěli jste pevnou ruku, která bude makat pro vás. A co jste dostali? Nejdražší podržtašku na světě. Premiéra, co mu podřízený s šesti...pardon, už čtyřmi procenty skáče po hlavě, ničí nám reputaci a tím i byznys, dělá z vlády naprostou frašku, a on mu za to ještě mlčky děkuje, jen aby se pan Macinka náhodou neurazil a nešel si hrát na písek jinam.

Ten protekční fracek si z vašeho velkého manažera udělal obyčejnou rohožku před dveře. A jestli si dělá rohožku z Babiše, buďte si naprosto jistí, že si ji dělá i z vás a z vašich hlasů.

(Misantrop se opře o stojan mikrofonu)

Takže se klidně smějte, přátelé. Smějte se nahlas, protože k pláči to bylo včera a dneska máme na programu zábavu. Jenom nezapomeňte, že ten nejlepší vtip večera se právě odehrává na váš účet. Z největšího dravce český politiky se stal usměvavý, opálený rukojmí s vlastním tryskáčem. A my všichni... my sedíme svázaní v zavazadlovém prostoru spolu s ním.

Díky, byli jste skvělé publikum!